Zajímavosti v nejbližším okolí... jen nezávazná doporučeníČervená Lhota je známý renesanční vodní zámek v malé obci Červená Lhota na severu Jindřichohradecka. Zámek je umístěn na skále, která se přehrazením 
údolí a zvednutím hladiny vody stala ostrůvkem na zámeckém rybníku. K zámku vede přístupová cesta přes kamený most.
Z předhusitského období chybí písemné prameny. První písemná zmínka je z roku 1465. Jan Kába z Rybňan koupil roku 1530 gotickou tvrz a nechal ji přestavět na renesanční zámek. Po roce 1641 se Lhota stala majetkem Slavatů, pánů na Jindřichově Hradci. Po vymření slavatovského rodu zdědila Červenou Lhotu po roce 1693 Marie Terezie.
Zámek je přístupný s kočárkem, prohlídka však ne. Kolem zámku je park, ve kterém lze s kočárkem jezdit. Rybník s kočárkem objet nelze, musí se tam překonávat skála a úzká lávka.
Hradní sídlo v roce 1602 přešlo z vlastnictví pánů z Hradce do rukou šlechtického rodu Slavatů. Rod Slavatů pak vystřídali Černínové z Chudenic. Později byl celý komplex přebudován na renesanční zámek v 16. století. Hrad sloužil během třicetileté války jako vojenská nemocnice. V roce 1773 vyhořel. Při tomto požáru došlo k poškození velké části zámku a k jeho následné rekonstrukci. V roce 1950 byl zámek prohlášen za památkovou rezervaci. V letech 1976 - 1993 prošel hrad a zámek generální opravou a postupně byl celý zpřístupněn veřejnosti.
si při jeho překročení máte něco přát a přání se vám splní. Malý problém je však v tom, že při přesném měření tento poledník není tam, kde je v dlažbě naznačen, ale skutečně prochází asi o 100m dále, přibližně v místě Nežárecké brány. Při pohledu na satelitní snímky také zjistíte, že ani naznačení v dlažbě nemá přesný směr ze severu na jih.
včetně provozování dopravy na nich. Název společnosti je současně názvem tohoto železničního subsystému. Jindřichohradecké místní dráhy jsou tak jedním z prvních soukromých provozovatelů veřejné železniční dopravy v České republice.
LANOVÝ PARK VÁVROVKA leží vedle stejnojmenné outdoorové základny uprostřed lesů mezi Kardašovou Řečicí a Veselím nad Lužnicí (+GPS: 49°11'20"N, 14°46'40"E). Lanové překážky jsou zavěšeny přímo na stromech v krásném přírodním prostředí.
Hrad založil Beneš z Choustníka v roce 1262. Zajímavostí je, že se jedná v podstatě o dva paláce. Tyto si postavili synové Pana Beneše. Každý měl svůj palác a měli společné obranné hradby pro případ napadení. Je to jediný dvouhrad v Čechách. Páni z Choustníka ho už roku 1322 vyměnili stejně jako ostatní majetek s Petrem I. z Rožmberka a získali tak Chlumec nad Cidlinou a (Choustníkovo) Hradiště. Za vlády Rožmberků byla posílena obranná funkce hradu a ten se stal opěrným bodem hranice rožmberského panství. V době husitských válek se stal vězením pro husitské kněze zajaté Oldřichem II. z Rožmberka. Petr Vok z Rožmberka prodal hrad s pivovarem, chmelnicemi, mlýnem, pilou, poplužním dvorem, zahradami, štěpnicemi, ovčínem a osmi vesnicemi roku 1596 Jiříku Homutovi z Harasova, od roku 1614 je hrad uváděn jako pustý. Panství přešlo na Homutovu dceru Zuzanu a její potomky, z kterých ho Heřman Václav Černín v roce 1674 postoupil panství svému věřiteli Janu Šporkovi. Odtud putovalo do vlastnictví dcery jeho synovce Marie Konstancie a jejího druhého manžela Karla Josefa Voračického z Paběnic (od roku 1706). V jeho rodině zůstal Choustník až do roku 1838. Své mládí v okolí hradu strávila hraběnka Eleonora Kounicová, mimo jiné příznivkyně Boženy Němcové. Roku 1948 byl Raolu Benjaminovi vyvlastněn.
Provaznická výroba byla jednou z nejpotřebnějších činností na vsích a zemědělských oblastech. Když se řekne provaz, znamená to v jakéhokoli zemědělské oblasti hlavně postroj pro dobytek, ale u nás, v Jižních Čechách, tolik proslavené rybníkářstvím, to zákonitě i znamená síť a další zařízení pro rybolov. Odhaduje se, že výroba sítí je stejně tak stará, jako tkaní látek. Provaz je také nejstarším spojovacím prvkem i manipulačním zařízením ve stavebnictví. Provaznictví odpradávna provází člověka.
