choustnikHrad založil Beneš z Choustníka v roce 1262. Zajímavostí je, že se jedná v podstatě o dva paláce. Tyto si postavili synové Pana Beneše. Každý měl svůj palác a měli společné obranné hradby pro případ napadení. Je to jediný dvouhrad v Čechách. Páni z Choustníka ho už roku 1322 vyměnili stejně jako ostatní majetek s Petrem I. z Rožmberka a získali tak Chlumec nad Cidlinou a (Choustníkovo) Hradiště. Za vlády Rožmberků byla posílena obranná funkce hradu a ten se stal opěrným bodem hranice rožmberského panství. V době husitských válek se stal vězením pro husitské kněze zajaté Oldřichem II. z Rožmberka. Petr Vok z Rožmberka prodal hrad s pivovarem, chmelnicemi, mlýnem, pilou, poplužním dvorem, zahradami, štěpnicemi, ovčínem a osmi vesnicemi roku 1596 Jiříku Homutovi z Harasova, od roku 1614 je hrad uváděn jako pustý. Panství přešlo na Homutovu dceru Zuzanu a její potomky, z kterých ho Heřman Václav Černín v roce 1674 postoupil panství svému věřiteli Janu Šporkovi. Odtud putovalo do vlastnictví dcery jeho synovce Marie Konstancie a jejího druhého manžela Karla Josefa Voračického z Paběnic (od roku 1706). V jeho rodině zůstal Choustník až do roku 1838. Své mládí v okolí hradu strávila hraběnka Eleonora Kounicová, mimo jiné příznivkyně Boženy Němcové. Roku 1948 byl Raolu Benjaminovi vyvlastněn.

Hrad Choustník - studna na nádvoří

Větší jižní palác má poměrně zachovalou čtvercovou věž (v současnosti slouží jako rozhledna), ve zdi je zřejmě okno od hradní kaple. Druhý menší palác je přistavěn k hradbám. Hradby měly ochozy. Koncem husitských válek byla posílena obrana celého hradu. Hrad byl vybaven baštami a střílnami. Okolo celého hradu vedly valy a příkopy. Uprostřed hradu na nádvoří je hluboká hradní studna.
[editovat]Předsunuté věže
Obranyschopnost hradu v době husitských válek posílily dvě předsunuté věže Kokot a Sichrov. Kokot byla hranolová věž o straně asi 10 m a stála na skalnatém hřebeni při parkánové hradbě. Do současnosti se však dochovaly pouze její ruiny.

Pověsti

Původ jména hradu i vesnice vysvětlují pověsti, z nichž jedna zní následovně: "Krásný a statečný panoš zamiloval se do dcery císaře Bedřicha Rudobradého. Princezna jeho lásku opětovala, ale císař jí nepřál. Milenci proto prchli a po dlouhé cestě usadili se v kraji táborském a vystavěli si hrad. Po čase zapomněl císař na svůj hněv a šel dceru hledat. Aby nebyl poznán, dal si své rezavé vousy ostříhati a přidělati vousy falešné. Šel a šel, až přišel v naše kraje a stanul před hradem, jehož neznal. Zaklepal na bránu a byl puštěn do hradu. Svou dceru poznal ihned, ale sám se dal poznati, až se přesvědčil, že jeho dcera je šťastna. Potom strhl falešné vousy a s dětmi se smířil. Od toho, že měl falešné vousy, nazván byl hrad fousáč - foustník a z toho vzniklo Foustník - Choustník."

Ke hradu se váží i další pověsti: Podle pověstí Pánové z Choustníka získali rodový znak žebřík do znaku odměnou za dobytí města Milána od Přemysla Otakara I. a zároveň získali tyto pozemky u Soběslavi. Byli jako první na hradbách Milána. Ještě jedna pověst se vztahuje k hradu. Jednou za rok se k hradní studni slétají čarodějnice z okolí a tropí své rejdy.